Novákův nový blog plný novinek

Tak konečně nastal ten den. kdy jsem zasedl k dalšímu svému příspěvku na blog... Já už to chtěl dávno udělat, vždyť už i Isteník mě předběhl, tak snad budu alespoň rychlejší než Šotek... Navíc je to trapný, tak dlouho nic nenapsat, protože to pak vypadá, že nic neděláme (což záhy vyvrátím) a navíc nás už dvakrát kolegyně Kamila urgovala o příspěvky, neboť si je děsně ráda čte před spaním, takže už je opravdu nejvyšší čas... A já s hrůzou zjistil, že jsem svůj poslední příspěvek napsal před měsícem a jedním dnem... A to se fakt nedělá...
Milí moji pravidelní čtenáři, promiňte mi tento defekt a slibuji vám, že odteď zde najdete nový příspěvek každý týden... A kdybych se náhodou chtěl opozdit, tak už mám se svými kolegy domluveno, že mě mohou jakkoli ztrestat, což si já samozřejmě nenechám líbit, proto budu pilný jako ty včelky, co nevidět vylétnou... Poněvadž je to jaro a o jaru jsem se nedávno toto dočetl: "Jaro je néšumnější a první népilnější období celýho roku. Všecko kvete... Slépky kvokajó, kravky bučijó, koníci řehtajó, prasata chrochtajó, kozy mečijó, ovce bečijó, pésci ščekajó, kočky mňókajó, ptáci zpívajó. A lidi se hrabó v zemi, kypřijó a sázijó. A pak s těma zasranýma rukama spokojeně stojijó a pozorujó, jak jim ty sazeničky klíčijó. A protože só všeci dobří hospodáři, tak si i radijó. A jak si tak radijó, tak se i družijó, a někerým je to málo, tak spolem vrkajó, pak se tulijó a nakonec trtkajó jako kozli. Jaro je velké čaroděj a dělá divy..."
Jak jsem už napsal výše, vyvrátím to, že bychom nic nedělali za tu dobu. Právě, že jsme toho dělali hodně a hodně a ještě víc a proto jsem pořád nestíhal se o to tady podělit... Já bych se rád vymluvil, že to bylo právě tím příchodem jara a s ním spojenou jarní únavou a alergií (postižení ví, o čem mluvím), ale to by mi samozřejmě nebylo nic platné a navíc to není hezké se vymlouvat... Takže dost řečí, jsem ostuda, já vím a teď k těm novinkám.
Jedna velká novina, která se u nám udála je ta, že máme v naší divadelní rodině nový přírůstek. Náš grafik Bolívar se stal taťkou!!! Přesně tři měsíce po Ježíškovi (24.3.) se mu narodila dcerka Anežka. A tak jsme gratulovali a měli radost a Burany v ten den odehráli na její počest.
V minulém příspěvku jsem psal, jak zkoušíme Koně a hle, oni už měli pramiéru. A dopadlo to dobře. Ostatně o oslavě už víte od Isti... To už snad ani nepotřebuje další komentář... Stále ten průběh večera rekonstruujeme, ale vlastně už to spíš pomalu vzdáváme a necháváme to koňovi, protože má větší hlavu... Ale ty zkoušky předtím, to byl opravdu maratón. A co bylo těch nočních zkoušek, tedy kdy jsme si dali všichni sraz v deset večer v divadle, uvařil se litr kafe a šlo se na plac do dvou do rána. A jak už to tak bývá, tak zpravidla se skončilo třeba v 1:55, tudíž noční rozjezd byste nestihli, ani kdybyste měli vrtuli v..., prostě vrtuli. Takže jsme si pěkně počkali vždycky až na ten další a druhý den jsme byli čilí jako rybičky. A v jeden den se nám ještě pěkně posunul čas ze zimního na letní, takže rázem jsme měli o hodinu spánku míň a o hodinu zkoušky víc. Ovšem na jednu z těch nočních zkoušek čtyři z nás určitě nezapomenou. A pokud si toto čte někdo, kdo jel v noci z 23. na 24.3. nočním rozjezdem, tak ví, o čem mluvím. Zkrátka jsme uvěřili pověře, že v nočním rozjezdu nikdy revizoři nejsou a vyrazili jsme "na černo" směr hlavní nádraží. Asi tak po třech minutách autobus staví, nastoupí do něj několik chlapíků, každý z nich má za sebou minimálně ty dva pány, co pomáhají a chrání a než byste řekli švec, máte před očima revizorskou legitimaci. Tak jsme poslušně vytáhli občanky a po pár dnech se postupně všichni stavili na Dopravním podniku města Brna... Vlastně se v ten jeden večer stal Buranteatr takovým pěkným "sponzorem" této společnosti... No nic, no... To, že v každé šalině je nápis, že "černá jízda-drahá varianta", to prostě má něco do sebe...
A to zdaleka není všechno, co se přihodilo... Ale protože nechci napsat sáhodlouhý poloromán, vždyť i dlouhý text odradí, když si ho člověk chce přečíst, tak se těšte zítra na pokračování... A dozvíte se o tom, kterak jsme navštívili Turnov, udělali si dvoudenní výlet a navštívili Bedřicha Smetanu, jak se někteří z nás setkali s vesmírnými lidmi a jak se v našem divadle rodí Heda...
Tak zítra...