Novákův nový blog plný novinek

Tak a je to tady. Protože se sliby mají plnit, tak ho plním i já a je tu pokračování mého včerejšího příspěvku.
Včera jsem končil "Koňmi" a s nimi spojenou pokutou v MHD a tam dnes začnu. Tedy, ne už na tom dopravním podniku, doufám, že tam se zas nějakou chvíli nepodívám, ale začnu dobou po premiéře Koní.
Pár dní po ní jsme totiž začali s Jirkou a Martinem zkoušet náš "minišpíl" Vesmírní lidé pro festival "Brněnský lunapark." Před týdnem jsme měli v Mezzaninu premiéru a měli jsme úspěch a hlavně obrovskou radost. Poněvadž nás tohle představení dost baví a dost si u toho zablbnem. A dokonce jsme v den premiéry odehráli hned i první reprízu, což jsme vůbec nečekali. Měli jsme hrát Burany, ale v ten den se nám diváci rozutekli na zahrádky grilovat (to dělá to jaro), a tak se jich sešlo málo... Proto jsme nelenili a pro ty věrné sehráli naši novinku v kavárně na Stadecu a panečku, jak se to líbilo! A co kolegů se na nás bylo podívat! No a od té doby já coby Mirek a můj brácha Jenda a Ivo A. Čenda kočujeme po brněnských kavárnách, povídáme si s Aštarem, Jamahamou, Ptaahem, hrajeme pohádku, předáváme poselství, zpíváme... je toho spousta... Přijďte se taky podívat. Už příští úterý v 18:00 v kavárně Podobrazy. To by sice mělo být jakože poslední představení, ale my se ho jen tak nevzdáme... My budeme táhnout tu káru dál! Když může Isťa dezertovat do Kroměříže, proč bychom my nemohli zájezdovat, že? Obzvlášť, když nám to tak sluší:

No a pak už bylo 8. dubna a my jeli s Venkovem na venkov. Čekal nás zájezd do Turnova a byl to zájezd s noclehem a to my rádi! Pěkně jsme všechno sbalili, já měl za úkol naplánovat cestu, což jsem splnil, ovšem nedošlo mi už, že když bude pátek, tak budou ty silnice trochu zasekané, takže jsem zase něco mírně musel pokazit a my přijeli trochu později, ale to vůbec nevadilo. Nebo aspoň teda myslím... Všechno jsme stihli včas připravit a když jsem napsal šéfovi zprávu, že jsme připraveni, tak jsem dotal pochvalu, takže vlastně dobrý... To se jako nechlubím, to se ospravedlňuju... Řeknu vám ale, že v tom Turnově mají moc pěkné divadlo... Fakt, my jsme si tam připadali jako v malém národním: krásná výzdoba, balkón, dvě galerie, krásné šatny, prostě paráda... A těch lidí, co přišlo! Zkrátka, vydařilo se nám to!
Ubytovaní jsme byli v BIOráji a jak jsem už tak nějak zmatení ze všech těch BIO výrobků na každém rohu, tak nás děsně zajímalo, jak takové BIO ubytování vypadá... Jak jsme byli překvapeni, že se nejedná o BIO jako BIO, ale BIO jako kino, poněvadž ubytování bylo v kině. A hezký to tam mělí... I barevnou televizi na pokoji. Z té měl asi největší radost Jirka, protože rád usíná u televize. A já měl taky radost, protože jsem na tom stejně. Jenže tam s námi byl ještě Adam a ten nám to vypnul. Ale my už stejně spali, tak o nic nešlo... Ráno už nás čekala na chodbě v křesílku Kamila, protože jsme to tak měli domluveni a mohli jsme vyrazit směr Brno. A vyjeli jsme schválně dřív, protože jsme měli spoustu plánů. Jednak se podívat z okénka na Babu a Pannu... Tím samozřejmě nemyslím nějaké chodkyně, ale hrad Trosky. Prý se těm věžím tak říká. A my viděli:


Potom jsme nemohli vynechat návštěvu Hořic a nekoupit si tradiční Hořické trubičky. Sice jsme pro jejich nákup vytáhli jakousi paní od sobotního oběda, ale byla hodná a trubičky nám prodala. Takže jak vidíte, i když jsme na cestách, myslíme na své rodiny a kupujeme jim dárky. Já se tedy své rodině omlouvám, trubičky jsem také chtěl přivézt, jenže jedny jsem snědl hned v autě a nadrobil tak Jirkovi na zem (chudák o tom neví, já se styděl mu to přiznat) a druhou jsem snědl ihned po příjezdu do Brna... Tak příště, no...
No a pak nastal hlavní bod našeho programu tohoto dne: OBĚD. A na ten jsme se stavili v Litomyšli. Vyrazili jsme na náměstí, vyfotili jsme s Bedřichem Smetanou a ptali jsme se ho, kam tam na oběd. Ale Béda nic, pořád jen koukal, ruku v bok a pohled upřený do dáli.


Tak jsme si s Kamilou řekli, že se stavíme do Infocentra se informovat. Nevím, zda se tamní zaměstnanec také jmenoval Bedřich či alespoň Smetana, nicméně od něho jsme se rovněž nic nedozvěděli, protože nám řekl: "Já nikam na jídlo nechodím." Tak jsme si poradili sami, zašli do hotelu Zlatá hvězda a udělali jsme dobře! No a pak už se jelo domů a rychle odpočinout, protože druhý den nás čekala zahajovací zkouška poslední inscenace této sezóny - Hedy Gablerové.
A už v tom zase lítám a sestavuju fermany a otravuju herce s termíny a oni už pilně zkouší a Adam si může z toho všeho ukroutit vlasy a vousy. Jo a máme dvě nové posily: hostují u nás Vojta Blahuta a Irena Konvalinová. Jsme moc rádi, že mezi nás přišli a doufáme, že jsou u nás spokojeni, protože my jsme s nimi spokojeni moc...
A takhle to teď u nás je. Hrajeme dál a dál, rozloučili jsme se s naší inscenací Ten třetí, která měla tento týden derniéru a zkoušíme, až se z nás kouří... A někdy po zkoušce se jdeme trošku odreagovat a zajdeme si na nějakou zahrádku na jedno vychlazené... Jako třeba dneska... To má opravdu něco do sebe... pěkně se ta naše práce probere, zhodnotí, vymyslí spousta nápadů... Vřele doporučuju i vám si takhle někdy po práci zajít odpočinout...
Ale i přes odpočinek jsem pořád a pořád pilní! A to i mimo divadlo, například když se právě snažíme domluvit nějaký ten zájezd... A že nás jich ještě čeká! A protože "dělám" i do zájezdů, tak se s vámi někdy příště podělím o zážitek, co všechno vám takový kulturní pracovník může napsat jako odpověď na nabídku představení...
Ale pro teď už to stačí, užijte si Velikonoce a v úterý přijďte na Venkov! Ono je to fakt moc povedený... A říkal to i Isťa!
Tak příští týden!
Pavel, co má (R)radost :-)