Novákův nový blog plný novinek

Ne, nebudu psát o hokeji... Jednak by to vypadalo, že se opičím po Isteníkovi a hlavně já a sport spolu moc nekamarádíme - stále ve mě přetrvává trauma z lyžařského kurzu, kdy bylo pro mě zřízeno speciální čtvrté družstvo, jehož jsem byl jediným členem nebo rodinný cyklistický výlet ukončený zlomeninou dvou kostí na ruce (samozřejmě mých), takže já se od jakéhokoliv sportu držím raději dál. Navíc tomu vůbec nerozumím, takže bych si ani netroufl tu cosi psát...
Ale tak občas jsem se na ten hokej podíval, když jsem zrovna nebyl za scénou, na scéně, pod scénou, vedle scény nebo na jakémkoliv jiném místě v divadle. A občas jsem se o tom hokeji bavil s ostatními... Teda spíš jen přikyvoval a dělal, že mě to moc zajímá...
Když ne o hokeji, tak budu psát překvapivě o divadle. S Buranama už totiž jdeme do finále. Pomalu se blíží červen, takže vbíháme do cílové rovinky sezóny 2010/2011, ale ještě předtím nás čeká poslední letošní premiéra. Takže od zítřka se tak nějak všichni zase stěhujeme do divadla, protože nám začíná  generálkový týden a to nám na nic jiného moc času nezbude. Tedy, musíme si nějakou tu chvilku najít, abychom se na sobotu trochu zkulturnili  a mohli něco připravit na slavností raut po premiéře. Prozatím si mezi sebou jenom dopisujeme, co kdo udělá a přinese a dohadujeme se, jestli koupit plastové či papírové nádobí nebo jestli nějaký odvážlivec donese nádobí z domova s rizikem, že by mu ho mohl některý z kolegů "omylem" zničit. Jak víte po premiéře Koňů, některé oslavy premiéry bývají bujaré, tak proto ty obavy... Obzvlášť jestli se přijde podívat Krupica, který zničil Šotkům mísu a Honzík je z toho smutný doteď...
To už nám bude hej, až bude raut... Ale nejdřív ještě musíme každý odvést svou práci na 100%. Takže neleníme a zkoušíme a zkoušíme... A já musím říct, že to jde a že se už na tu premču dost těším... I když občas Kamča zaprudí (ale jak sama říká: "Já jsem prudička, to se ví..."), Kachna občas odmítne zrealizovat připomínku od AD (=Adam Doležal), poněvadž by to prý Heda nikdy neudělala... Šotek sedí na židli u okna a dramaturguje.... Zetel rejpe do Šotka, že to umí kdekdo sedět u okna a mudrovat... Šotek na to odpoví, že sedět a mudrovat u dveří už je ale těžší a v tu chvíli se povšimne, jak já sedím u klavíru a sleduju text a neopomine podotknout, že sedět u piána a neříkat vůbec nic taky umí kdekdo... AD si může ukroutit vlasy (teď už jenom vlasy, protože vousy si oholil), říká zcela jednoduché věty tak složitě, že je nikdo nechápe, ale naštěstí se vždycky dobereme zdárného konce a je to fajn... Chudáci ti, co u nás hostují - Irenka a Vojta. Musí být občas těžké pochopit to naše fungování. A jak Irenka správně podotkla: "Já si musím jednou s někým od vás sednout a nechat si všechno vysvětlit..." Nedivím se jí... Jinak si nemohu odpustit to, že mě AD na jedné ze zkoušek dost urazil. Když jsem si chtěl zkusit na nově vyrobené scéně příchod jedné z postav -Eilerta Lovborga (Lovborg se správně píše s přeškrtnutým "o", ale já to tady neumím, tak si to tam musíte představit), tak on mi řekl, že na to nemám... Tak to se mě dost dotklo, to zrovna nemusel, si myslím... A vzhledem k tomu, že mě čeká role Othella, tak si myslím, že nějakého ibsenovského chlápka bych zvládl levou zadní...
No nic, Heda jede na plné obrátky a určitě si nenechte ujít její reprízy... Bude to stát zato!
I když se s ostatními členy souboru, kteří momentálně nezkouší tak často nevidím a jsme si tudíž o to vzácnější, tak i tak se u nich pořád něco děje... A když se u nikoho náhodou nic neděje, tak ono se vždycky něco najde... Teď třeba podezříváme manažerku Martinu z těhotenství, neboť má jasné příznaky: nepije nebo jenom málo a chodí brzo domů... Což u Martiny není zvykem... A tak jsem se s ní o tom dal do řeči a ona kápla božskou! Jenže to dítě prý nechce a prodá ho. Rozhodil jsem sítě a hned se našel zájemce - manažerku Evu. Jsem zvědav, jak tohle dopadne.... Jo a když už jsem u té Evičky, tak na ni musím taky něco prásknout. Ona teda říkala, hlavně to nedávej na blog... No, tak když někdo řekne nedávej to tam, tak je asi jasné, jak to musí dopadnout... Takže: Evě smrdí nohy! Jo, takto to přímo řekla... A dokonce poté, co jsem jí pochválil její nové boty. U nás je prostě možné úplně všechno... To jsem zvědavý, co všechno nás ještě do konce června potká.
I když jsem tedy psal, že už jdeme do finále, tak to ale vůbec neznamená, že bychom nějak polevovali. Naopak nás toho teď čeká víc než dost: premiéra, zájezd do Zlína, představení na Špilberku v rámci Divadelního světa Brno, zájezd do Olomouce, Slavnost masek, zájezd do Velké Bystřice, zájezd do Ostravy, valná hromada našeho divadla, zájezd do Jihlavy, k tomu špíly na Stadionu a pak teprve můžeme hurááá na prázdniny...
Takže sledujte naše stránky a choďte k nám, ať si nás ještě užijete, než se vám na ty dva měsíce schováme...